Každý máme svůj pahorek.
Zatím co půlka Prahy vyrazila na Cameronova Avatara já ležím doma a nechávám odpočinout záda se kterými jsem si hnul při stěhování bratrovi sedačky. ( Na laně přes balkon. Žůžo.)
Vánoce se blíží a Já jsem právě shlédl film ,který mě něco připoměl. Film se odehrává v Lybijské poušti během 2 světové války v jednom nápravném zařízení pro vojáky. Šéfem komplexu je seržant Wiliems. Na každém mu něco vadí. Že je někdo tlustej , černej ale nejvíce mu vadí když je někdo silnej a hrdej.
Navlíkne vás do výstroje a vyžene vás na pětimetrou horu z písku. Když jste na hoře seběhnete dolů. Když jste dole vyběhnete na horu. Slunce , sucho ,prach a do toho ten buzerant dole co vám nedá chvilku klidu. Ten buzerant má postavení a moc a Vy nejste nic.Tak že se nedivte ,že v půlce filmu uvidíte napochodovat do kapitánova kanclu vojáka ve spodním prádle.Vlastně se přestanete divit úplně všemu. Vzdovrovat vojenské mašinérii je těžké. Ikdyž si myslím že tento film má demonstrovat poněkud něco jiného. A to zakořeněnou lidskou touhu ponižovat lidi a neustále posunovat hranice lidské důstojnosti směrem dolu.
Film je černobíle natočen a dle mého soudu to jen přizpívá k efektivnímu vykreslení lidské blbosti a debility. Jedna moje známá říká že lidské vztahy jsou někdy podobné hokejovému zápasu, A ,že útok někdy hraje jen to co mu obrana dovolí.. Mnohokrát jsem si na tato slova vzpoměl. Jenže vojáci v tomto filmu chytají puk ve fotbalové brance a to bez chráničů. I tak se najde jedinec co má sílu vzdorovat. Příděl jídla je minimální , cela malá ,vedro neúprosné.. Do tohy slyšíte jen . Pytle na záda, vlevo zatočit , pozor a kolem pahorku RAZ DVA ,
RAZ DVA ,RAZ DVA ,RAZ DVA ,RAZ DVA ,RAZ DVA !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Psycho a drama.
Proč o tom vlastně píšu. Asi pro to ,že se jedná o film který má spád a nenechá vás chvíli v klidu. Atmosféra tábora vás nepochybně dostane. A možná ,že je i dobré cítit i ten pocit vojáků kteří dnes a denně plní nesmyslné rozkazy. Proč ?
Možná protože se některým lidem po moci kterou měli nad jinýmy stýská. Osobně jsem byl jednou jako malej kluk v Ruských kasárnách. A věřte my to co jsem vyděl raději popisovat nebudu. Představte si místnost kde obědvá 500 vojáků a špendlik na zem by jste zaslechli. Atmosféra strachu mě tenkrát sevřela žaludek na tolik ,že to chvilku trvalo než povolil. A ještě něco. Od té chvíle byl pro mě čerstvý chleba s máslem neskutečná pochoutka a každý kdo mě zná ví že jsem vděčný téměř za každé jídlo. Viděl jsem totižř hubené vojáky nalepené na mřížích. A byl to obrázek srovnatelný s koncentračním táborem. Je zvláštní ,že se tyto věci na veřejnost moc nedostali. A chápu ,že Ti co to prožili se o tom ani bavit nebudou. Já jen vím ,že ač je doba nelehká není zas tak špatná. A doufám ,že příští recenze na film bude o něčem příjemnějším. Budou přece svátky.
S pozdravem 889Days,
Závěrem hláška z filmu :
Nahoru šli jako lidé, vraceli se jako zvířata."
Pahorek
The Hill,
Drama / Válečný
Velká Británie, 1965, 121 min
Režie: Sidney Lumet
Hrají: Sean Connery, Ian Bannen, Ossie Davis, Michael Redgrave