127 Hodin je film ke kterému napsal scénář sám život. V první půlka filmu působí jako dokonalá reklama na horská kola či lezení po skalách. Příroda národního parku Canyonlands vás uchvátí. Je to doopravdy krása. Až do chvíle kdy mu ve skalníštěrbině přimáčkne obrovský balvan ruku ke stěně.
Hlavní hrdina je sólový hráč, který je zvyklý spoléhat se sám na sebe. A taky optimista. Pár originálních nápadů jak dostat ruku z místa nehody měl až do chvíle kdy mu došlo ,že v tomhle případě má na vrch - minimálně tunu těžký kámen zaklíněný do skalního žlabu .
O tomto filmu jsem si přečetl pár recenzí a autor jedné z nich ten příběh označil za banální. Možná, že se jedná jen o jednu časovou linii a jednoho člověka ,který uvízne ve stísněném prostoru ,ale je zde zachyceno přesně to co člověk cítí když mu dochází ,že končí veškerá sranda a jde nám o holý život.
Mám různé kategorie herců a v té nejvyšší jsou jména jako Al Pacino ,Rober de Niro , Dustin Hoffman,Tom Hanks či Leonardo DiCaprio. To jsou podle mého herci kteří dokážou zahrát cokoliv.
Komedii ,drama,akční film,romantiku a vždy budou naprosto senzační . Teď to vypadá ,že se k nim přidá ještě jeden herec. James Franco. Už dlouho na mě ve filmu takhle nikdo nezapůsobil. Každá minuta , hodina ,den kdy bojoval o svůj život byla na něm znát. Měl to v očích , měl to ve tváři .
A v neposlední řadě režie a střih. Nehodlám vám nic podsouvat, ale pokud jste fim viděli nebo jej shlédnete dáte mi za pravdu ,že tam je pár úžasných a velmi silných okamžiků.
O tomto filmu bylo již napsáno mnoho. Byl natočený podle knihy ,která se jmenuje Rock and a Hard Place". Myslím že utrpěl i nějaký ten zlatý glób a nevyhnul se 6 nominacím na Oscara. Ale to by nemělo být měřítkem pro ty, kteří ještě film neviděli.
Já to řeknu takhle. Zapomeňte na Matrix a Avatara. Zapomeňte na vše co je 3D či digitální. Zapomeňte na spousty herců, na výpravu a kostýmy. Zapomeňte na to, že budete mít problém rozeznat fikci od toho co je skutečné. Prostě jen dejte šanci přírodě a člověku a docela obyčejnému příběhu, který se doopravdy stal.
Závěrem.
Jednou za čas se po dlouhé řadě káv a limonád či ochucených vod napijeme pramenité čerstvé vody a zjistíme, že je to nesmírně osvěžující pocit. A že v jednoduchosti je více krásy nežli bychom očekávali.
Film 127 hodin pro mne takovým horským pramenem vskutku je. A když nemám v plánu z něj pít neustále tak doufám, že budu li mít štěstí tak si ten nezapomenutelný moment ještě někdy zopakuji.